Pět rad, jak jednat s nevidomými lidmi obecně

Čím dál více se mi stává, že mi do masérny přicházejí lidé, ze kterých dost často vypadne, že neví, jak jednat s nevidomými, jestli nabídnout třeba na ulici pomoc a tak podobně.
Na svém osobním blogu jsem před časem na toto téma sepsal pár krátkých rad a myslím, že neuškodí, když je dám i sem, na pracovní web.


1. Jak nabídnout pomoc, neurazit či nepoděsit?
Nebojte se nevidomého člověka oslovit, udělejte to ale tak, aby hned věděl, proč na něj mluvíte. Názorně to vysvětlím na situaci, která se mi nedávno stala.
Minulý týden jsem pospíchal na vlak a právě jsem mířil ke schodům do městského podchodu, když se za mnou ozval dost nahlas a dost vyděšeně jakýsi postarší pán: “Pane! stůjte, tam nemůžete.”
Lekl jsem se značně a
nebýt toho, že jsem včas zabrzdil, letěl bych po břiše na schody, betonové a tudíž dosti tvrdé.
Pán měl sice dobrý úmysl, ale tím, jak to celé podal mi spíše uškodil, ač samozřejmě neúmyslně.

2. O čem se s nevidomým mám proboha bavit?
Proč to vůbec řešit, řeknete si.
Divili byste se ale, kolik lidí má problém na člověka, co nevidí, vůbec promluvit, třeba jen ze strachu, aby ho neurazili.
Bavte se s ním o čem chcete, většina nevidomých hodně čte, spousta z nás má ráda filmy, cestování, jídlo… Vděčným tématem jsou samozřejmě psi a pejsci, není lepšího socializačního prostředku než vodicí pes.

3. Mohu před nevidomým používat slova vidět a uvidět?
Závisí to samozřejmě na každém člověku, ale obecně platí ano, můžete.
I my nevidomí mezi sebou tahle slova běžně používáme, “Byl jsi se podívat na toho svého nového psíka?”

4. Jak nevidomého oslovím?
Pokud chodíte do práce nebo do školy s někým, kdo nevidí, určitě se mu vždy ze začátku představujte.
Dosti frustrující je pro nevidomého, když na něj někdo promluví stylem, “Ahoj Pavle, chceš někam odvézt?”
Mezi všemi těmi hlasy, které nevidomý přes den slyší může mít hlavně u cizích lidí ze začátku dost zmatek. Lepší je tedy: “Ahoj, tu je Pavlína z psychologie, chtěl by si někam zavézt?”

5. Není hloupé před nevidomým bavit se o barvách?
Ne, není My, kdo nevidíme od narození sice barvy neznáme, ale alespoň si je dokážeme spojit s určitými předměty, žluté jablko, oranžový pomeranč.
Takže je to něco podobného, jako s tím slovíčkem vidět.

Závěrečná všeobecná rada.
Jak jsem již psal v nadpisu, nebojte se, nevidomí, ani jeich pejsci nekoušou.
Jsme lidi, jako každý jiný. Někteří optimisté, jiní pesimisté, jsou mezi námi introverti i extroverti. Zahoďte tedy stranou ostych, zkuste si alespoň orientačně vzít tyto rady k srdci a nebojte se ptát ptát a zase ptát.